Sportovci hodnotí rok 2023.
Co chtějí v novém roce dělat jinak?

Na jaký moment roku 2023 nejraději vzpomínáte?

Martin Fuksa: Rozhodně na to, že jsem mohl být u narození naší dcery.
Alexander Choupenitch: Bylo jich víc. Ať už turnaje, na kterých se mi dařilo, třeba v Paříži, kde jsem vyhrál, nebo na Grand Prix v Turíně, kde jsem byl třetí. Pak kemp v Brně a vydání nového singlu Namotaný.
Anna Luxová: Cestování po světě, noví přátelé, nové sportovní osobní rekordy. Překonala jsem devítimetrovou hranici ve vrhu koulí.

Lukáš Rohan: Nejradši vzpomínám na veškeré skvělé prožité dny, které jsem měl možnost strávit na divoké vodě nebo s dobrou partou v přírodě ve skalách. Ještě bych přidal dovolenou na Islandu, na kterou jsem se už nějaký pátek chystal.
Barbora Seemanová: Jako první se mi vybaví můj narozeninový zážitek na Tenerife, kdy jsem překonala strach a poprvé zkusila paragliding. Byla to spousta emocí.
Barbora Strýcová: U mě je to jednoduché, nejraději vzpomínám na moment, který se nám povedl s mojí parťačkou na Wimbledonu, kdy jsme vyhráli finále a staly jsme se podruhé wimbledonskými šampionkami i poté, co se mi narodil syn. To bylo fakt něco úžasného.

Čím pro vás byl tento rok charakteristický?

Martin Fuksa: Klasicky sportovní, už roky se to plus mínus opakuje, snažím se dělat svůj sport naplno, a proto je charakteristika každého mého roku tvrdě trénovat a odpočívat s rodinou.
Alexander Choupenitch: Posouváním se dopředu. Objevování věcí, kde bych se mohl zlepšit a postupně na tom pracovat.
Anna Luxová: Byl to pro mě rok plný nových příležitostí a zkušeností a především rok plný nekončících, intenzivních příprav na Paříž 2024.

Lukáš Rohan: První polovina roku se nesla v lehké nejistotě, zda stále dělám to, co mě opravdu naplňuje. To říkám naprosto upřímně. Pak jsem si ale potvrdil to, co podvědomě vím dlouhodobě, a opět jsem si strašně užíval svou přítomnost a možnost se sportu, který mě celý život baví, věnovat naplno.
Barbora Seemanová: Určitě to byl rok, kdy jsem se spoustu nového naučila a dozvěděla a řekla bych, že jsem dost „dospěla“ po všech směrech.
Barbora Strýcová: Zásadní bylo vrátit se v té nejlepší možné formě a zahrát si turnaje, které jsem chtěla. Prioritou byl Wimbledon. Trénování, starání se o syna a zase trénování. Být zdravá a fit. V hlavě silná na to, abych se dokázala vrátit.

Na co se nejvíce těšíte v roce 2024?

Martin Fuksa: Není asi momentálně nic, na co bych se těšil nějak víc. Vím, že mě čeká ještě hodně práce, kterou je potřeba splnit, abych se na něco mohl těšit co se týče sportovní stránky. V té osobní se těším, jak budu pozorovat, jak moje dcera roste a učí se novým věcem.
Alexander Choupenitch: Těším se, že rok 2024 bude lepší než ten 2023. Vždycky říkám, že to nejlepší nás čeká teprve zítra.
Anna Luxová: Paralympijské hry v Paříži.
Lukáš Rohan: Na každý den. A možnosti které rok 2024 přinese. To hlavní bude olympijská domácí nominace v dubnu. Ta dá odpověď, co mě bude čekat dále. Ať už to dopadne jakkoli, hodně se na to těším.
Barbora Seemanová: Nejdůležitější událost roku bude olympiáda v Paříži, na kterou se zároveň nejvíc těším, společně s celou přípravou, kterou Olympijský rok obnáší.
Barbora Strýcová: Čeká mě přivést na svět druhé dítě. A starat se dál o syna, aby spokojeně rostl.

Co byste chtěli příští rok dělat jinak?

Martin Fuksa: Chtěl bych trávit víc času se svojí rodinou, ale vím, že to není úplně možné, mám ještě nějaké sportovní cíle, které si chci splnit, a proto je důležité strávit několik měsíců v roce na soustředěních a tvrdě pracovat. Jsem rád, že mě v tom má rodina podporuje a doufám, že jim to jednou budu moct vynahradit.
Alexander Choupenitch: Nemám to rozdělené na roky. Reaguji na věci v průběhu tak, jak přicházejí.
Anna Luxová: Chodit včas pravidelně spát, být trpělivější, nedbat tolik na to, co si o mně a o tom, co dělám, myslí ostatní.

Lukáš Rohan: Až budu chtít něco ve svém životě změnit, tak to udělám.
Barbora Seemanová: Chtěla bych se ještě více zaměřit na regeneraci a zároveň lépe organizovat čas a umět odpočívat, když je možnost.
Barbora Strýcová: Jsem perfekcionista a mám spoustu chyb, vím o tom a snažím se na nich pracovat. Chtěla bych být trpělivější, dokázat si víc užívat věci a nehrnout se hned do dalších. Možná trochu i zpomalit. I když charakterově jsem člověk, který je hodně dravý a pořád se někam žene.

Další zajímavosti ze světa Toyota v magazínu Toyota Life